Vinyl is not dead!

Pamatujete si na kazety a CD? Jednu dobu to vypadalo, že tyhle hudební nosiče po dlouhých desetiletích utnou nadvládu vinylových desek. Paradoxně ale dnes, v době kdy se vám do telefonu vejde tolik hudby, o které se třeba vašim rodičům v životě ani nesnilo, se vinylové desky vrací zpátky na výsluní. 

Doma i v klubu jenom z vinylů

Vinylové desky provázely nejen začátky DJské kultury, ale doma je desítky let měli jako jediné široce dostupné hudební nosiče i všichni hudební fanoušci. V 90. letech ale místo křehkých a snadno poničitelných černých kotoučů s drážkami, do kterých byl vyryt zvuk, svět zaplavily stříbrné kompaktní disky.

CD sice byly – ehm – také křehké a také se snadno poškrábaly, ale byly skladnější, vešlo se na ně víc hudby, snadno jste je díky discmanům mohli poslouchat i mimo vlastní obývák a na rozdíl od kazet se na nich dalo mnohem snáz přeskakovat mezi jednotlivými skladbami.

Nějakou dobu po nástupu CD se zdálo, že vinyly sice zmizí z našich obýváků, ale zůstanou doménou klubové scény. Jenže postupně mnoho DJů přestalo nosit přes rameno typické čtvercové DJ tašky nebo tahat kufry a i v klubech se začala objevovat pouzdra s cédéčky. A po čase už leckdy ani ty ne, hudba se úplně odhmotnila a přesunula se jen do digitálních dat.

Smutek audiofilů

Když přišlo CD, pro milovníky kvalitního zvuku to byla skoro předzvěst konec světa. Proč? Protože správný zvukový nadšenec najde v hudbě z desky podstatně větší hloubku. Když cédéčka nahradily mp3 přehrávače, pro mnohé tyhle nadšence konec světa definitivně nastal, protože komprimovaný zvuk cestou poztrácel tolik důležitých kvalit, že někteří audiofilové tvrdili, že se to snad ani nedá poslouchat.

Jenže pokrok milovníky vinylových desek neposlouchal, digitalizace se prohnala planetou a černé kotouče smetla. Anebo ne? Někdy kolem roku 2007 se začala dít zvláštní věc. Lidé se začali po těch černých drážkovaných deskách znovu shánět.

Mohla za to snad únava ze všeho digitálního? Ostatně čtečky také nevytlačily knížky a hodně lidí chce i dnes postaru listovat klasickou papírovou knihou. Možná za to trochu mohlo i kouzlo retro nálad podněcovaných ostrůvky hipsterských komunit ve velkoměstech? Možná se některým zastesklo i po velkých obalech, které se mohly honosit propracovaným grafickým pojetím, a často se jednalo o propracovaná umělecká díla?

Vinyly jedou

Čísla mluví jasnou řečí. Prodeje vinylů jdou nahoru. Například ve Spojeném království se loni prodalo víc než 3,2 milionu kusů nahrávek na vinylu. To je 53% nárůst oproti roku 2015 a vůbec nejvyšší číslo od roku 1991. A v ostatních evropských zemích a v USA tomu není jinak.

Letos v létě dokonce gigant Sony oznámil, že příští rok spustí vlastní výrobu vinylů, kterou pozastavil v roce 1989. Je jasné, že vinyly se vrací! Věděli jste ale, že největším výrobcem vinylů na světě je česká firma sídlící v Loděnici u Prahy? Letos začátkem roku společnost GZ Media oznámila, že hodlá v roce 2017 vyrobit přibližně 32 milionů desek, což by byl v porovnání s rokem 2016 nárůst o sedm milionů. 

Desky jako sbírka k chlubení

Nadšení trochu kalí zjištění, že lidé si vinylové desky údajně víc kupují, než přehrávají. Mnoho lidí totiž dál hudbu poslouchá z jiných nosičů a černé kotouče spíš sbírá a případně se jimi chlubí známým.

Kdo ale vinylům skutečně znovu vrací jejich primární účel je celá řada DJů. I ta největší jména (například Armin van Buuren) dnes občas hrají exkluzivní vinyl sety. Doba, kdy DJs hráli výhradně z vinylů, se už asi nevrátí nikdy, ale je docela sympatické, že v dnešní rychle se měnící době, kdy se trendy střídají skoro ze dne na den, se vinylům podařilo vrátit znovu do módy.