Co dokáže hudba s naším mozkem a psychikou

Blíží se Vánoce a s nimi i otravný kolovrátek koled a vánočních songů v nákupních centrech, reklamách a médiích. Reklamní experti a obchodníci dávno vědí, že hudba má zázračnou schopnost ovlivňovat naše chování – a teď nemyslíme jen tanec v klubu.

Když chce supermarket zvýšit prodej francouzských vín, pustí do reproduktorů šanson od Edith Piaf a lidé prý skutečně častěji sáhnou po vínu z Francie než třeba po českém či italském. Protože hudbu při nakupování často vnímáme podvědomě, často si vůbec neuvědomujeme, jak moc nás ovlivňuje. Možná po přečtení našeho článku začnete chodit nakupovat raději s vlastním hudebním výběrem ve sluchátkách.

Když čardáš, tak guláš

Všimli jste si třeba toho, že když se na nákup potravin vypravíte v době, kdy je supermarket spíš prázdný, hraje v obchodě většinou pomalejší hudba? Obchodníci se vás tak snaží zpomalit, abyste v obchodě strávili víc času a koupili si víc zboží.

Hudba na vás ale může působit i při výběru z menu v restauraci. Zjednodušeně řečeno, pokud v ní bude hrát třeba africká hudba, s větší pravděpodobností si objednáte exotické jídlo. Pokud uslyšíte lidovky, spíš vás napadne, že vlastně máte chuť na nějakou tuzemskou klasiku.

Podprahové působení hudby ale může sloužit i k bohulibým účelům. V Londýně dlouhodobě diskutují, zda pouštění klasické hudby ve vybraných stanicích metra může snížit míru vandalismu a problematického chování. Ze stejných důvodů, tedy kvůli snížení míry agresivity a případných potíží, se některé pobočky známého řetězce rychlého občerstvení ve Velké Británii rozhodly během nočních směn pouštět zákazníkům uklidňující hudbu Chopina nebo Debussyho.

Cvičme v rytme

Lidé ale častěji experimentují sami se sebou. Mnozí z těch, kteří navštěvují posilovnu nebo pravidelně běhají, si tyto činnosti nedovedou bez hudby do sluchátek představit. Hudba v tomto případě funguje tak trochu jako legální doping. Psychologové a fyziologové dávno vědí, že lidé mají při poslechu muziky oslabené vnímání bolesti a únavy, vykazují vyšší odolnost, mají lepší náladu, a dokonce jim lépe funguje metabolismus.

Průzkum mezi americkými studenty ukázal, že v posilovně nejraději volí hip-hop, na druhém místě rock. Důležitější než druh hudby je ale její tempo. Jaký rytmus je pro člověka nejpřirozenější? Když máme začít vyťukávat nebo vyjádřit rytmus chůzí, většina lidí se prý ustálí na 120 beatech za minutu. To je zřejmě naše člověčí tempo.

Analýza 74 000 písní z let 1960–1990 ukázala, že většina tepe právě kolem tohoto rytmu. Pro běh si instinktivně vybíráme rytmus kolem 160 bpm, ale podle nejnovějších výzkumů rytmus hudby nad 145 bpm už nezvyšuje sportovní výkony.

Moderní šamani

Je asi zbytečné připomínat souvislost mezi taneční hudbou a dávnými šamanskými tanci. Tato paralela se stala počátkem devadesátých let jedním ze základů mytologie taneční scény. Odborníci na lidské vědomí, jako byl například Terence McKenna, upozorňovali na to, že při tanci vznikají v mozku euforické chemikálie vedoucí ke stavům mystického vytržení. Taneční kultura měla najednou pro svou divokou energii posvěcení vyšším principem.

Zábava získala duchovní dimenzi. A ta zase racionální vysvětlení: nové zobrazovací metody potvrdily, že mozek naslouchající hudbě vylučuje ve větším množství „drogu lásky“ dopamin. Kromě toho někteří odborníci tvrdí, že společný tanec na rytmickou hudbu lidem vrací kmenový zážitek, pocit sounáležitosti s entitou přesahující jedince. Pocit, který se z naší společnosti vytrácí s rozpadem klasické rodiny a ztrátou tradičních duchovních prožitků.

Takže až se vás příště někdo zeptá, proč tak rádi chodíte na party, můžete mu to vysvětlit i takhle. :)